Hana a Jaroslav - vaše cesta ke změně

Nespěchejte do rakve

12.01.2015 00:37

Lepší, než se vyděsit, je s rozmyslem a efektivně zjednat nápravu. Akuna má efektivní řešení, které se nám osvědčilo.

 

RECEPT NA DLOUHOVĚKOST

 

Začíná pracovní den. Na určené místo doráží velká parta dělníků a začíná svou práci. Vyhloubí jámu, udělají bednění, zalijí to betonem, vybudují základy stavby, den za dnem nákladní auta pravidelně přivážejí materiál a ten je okamžitě rozebrán a zpracován. Každý dělník je specialista a mistrně zachází se svým nářadím. Stavba roste přímo pod rukama.

Jednoho dne přijdete na stavbu a zjistíte, že někdo ukradl nářadí. Mnoho dělníků bloudí po stavbě, protože nemají čím pracovat, na stavbě vznikají problémy a škody, protože nezpracovaný materiál se poškozuje a znehodnocuje.

Protože klesá výkon, rozhodnete se šetřit a nedovezete dělníkům jídlo a nutíte je podávat větší výkon. Některým za trest nasadíte pouta. 

Další týden vrcholí léto, a protože dělníci nepracují podle vašich představ, nařídíte jim nosit v 35 stupňovém vedru kožichy.

Po nějaké době přijdete a zjistíte, že vám někdo stavbu rozstřílel kulometem. Vypukla válka. Dělníci, pohybující se jako mátohy, místo pokračování ve stavbě opravují díry, vyměňují rozbitá okna a odstraňují ostatní vzniklé škody. Druhý den je však stavba rozstřílená znovu a tak dělníci pracují více na obnově stavby, než na stavbě samotné.

A jednoho dne zůstane stavba opuštěna, mrtvá... Není, kdo by dále pracoval.

 

V našem těle máme takové dělníky, kteří intenzivně budují naše tělo. Jmenují se enzymy. Jsou obsaženy v potravinách, ovšem jenom v živých - tedy syrových a tepelně a chemicky neupravených. Tam jsou enzymy živé. Pokud potraviny uvaříme, usmažíme( tepelně upravíme) nebo chemicky zpracujeme, enzymy "zemřou" (deaktivují se). Taková potravina je hmota, která se podobá hromadě stavebního materiálu, vysypaného na hromadu společně s postřílenými dělníky. Kdo bude stavět?

 

Když jsou dělníci mrtví, můžete povolat "záložníky" - neboli vaše tělo si vyrobí vlastní enzymy na trávení. Ovšem pozor, říká se, že schopnost tvořit vlastní enzymy je limitována!

Každý z nás jsme dostali do vínku jen určitou dávku "enzymové energie", jinými slovy, jsme schopni vytvořit pouze určité množství enzymů. Jakmile"vystřílíme munici", schopnost produkovat další enzymy končí. No a co dál? Konec. Přichází konec. 

 

Kdo chce žít dlouho, musí pečlivě "šetřit municí". Jak se to dělá? Jednoduše - musí přijímat dostatek enzymů ve stravě, tzn. jíst dostatek živé (syrové rostlinné stravy).

 

Nebezpečné je i přetěžování našich "dělníků" enzymů. Aby mohly správně dělat svoji práci, potřebují k tomu optimální podmínky. Takovým "kožichem" pro enzymy je špatné ph (příliš zásadité nebo překyselené), to způsobuje, že přestávají pracovat, nebo pracují zpomaleně (jako vyčerpaný, unavený člověk). Nedostatek určitých stopových prvků zase zabraňuje aktivaci enzymů (jako když "nemají nářadí", enzymy "spí"). Některé chemické látky naproti tomu zase blokují činnost enzymů - jako když lidem nasadíte pouta.

 

To má za následek řadu problémů, které vrcholí různými nemocemi. Všimli jste si, že většina našich problémů má společné jmenovatele? 

Poznámka: řešil jsem otázku, jak mohou enzymy ze stravy přežít kyselé prostředí v žaludku, když jsou choulostivé na ph. Jeden biochemik mi to objasnil - ukázalo se, že enzymy obsažené ve stravě (zelenině typu zelí, špenát, brokolice apod.)  přežijí kyselé prostředí v žaludku díky komplexním vazbám a obalu jiných proteinů a polysacharidů.

 

Enzymy také přetěžuje, když musí stále opravovat "rozstřílenou stavbu". Kulomet, který může rozstřílet naše tělo, je volný radikál. Volné radikály jsou v našem těle přítomny neustále. Zúčastňují se celé řady chemických pochodů a jsou pro nás dokonce potřebné (např. bílé krvinky s jejich pomocí likvidují choroboplodné zárodky). Za běžných okolností jsou však drženy pod kontrolou a jsou neškodné. Co je volný radikál? Je to atom, kterému chybí v obalu jeden elektron. Takový atom je nevyvážený, nestabilní a hledá ve svém okolí ten chybějící elektron, aby si doplnil prázdný prostor. Promění se v hladovou piraňu a zuřivě se snaží "nakrmit". Vrhne se na nejbližší molekulu a vyrve z některého atomu jeho elektron. Tím se radikál nasytí a zanikne. Ovšem, vytvoří touto aktivitou jiný radikál.

 

Naše tělo udržuje radikály pod kontrolou pomocí antioxidantů -to jsou molekuly s atomovou vazbou, kde mají naopak jeden elektron navíc. Tímto elektronem v případě potřeby nakrmí radikál.

 

Problém nastává ve chvíli, kdy je volných radikálů hodně a vymknou se kontrole, protože organismus nemá dostatek antioxidantů. Co se stane?

Jakmile si volný radikál urve ze svého souseda jeho elektron, zanikne, avšak z tohoto okradeného se stává nový volný radikál. I on se vrhne na dalšího souseda a vyrve z něho během desetiny až tisíciny sekundy elektron. Okradený atom (nebo molekula) se také stává volným radikálem a v průběhu stejně krátkého času se postará o doplnění svého elektronu od další molekuly, ta od další a ta od další, atd. atd.(jako když padá domino). Ve zlomku sekundy se buňkami, tkáněmi, krevními částicemi, atd. prožene skutečná elektronová smršť a zanechá po sobě pořádnou spoušť. Poškodí molekuly, poškodí buněčné membrány, poškodí geny...

 

A celou tu strašnou spoušť musí tělo opravovat za pomoci enzymů. Co když je však enzymů nedostatek, nebo nemohou pracovat, protože nemají "nářadí"? Pak se v našem těle rychle rodí další nemoc, nemoci z oxidačního stresu...

 

Všechny důsledky působení volných radikálů zatím nejsou odhalené, avšak víme, že poškozují cévy a srdce, kradou nám mládí-přispívají k rychlejšímu stárnutí, mohou se podílet i na vzniku některých druhů rakoviny a přímo či nepřímo se podílejí na vzniku chorobných procesů více než 100 onemocnění!!!

 

V posledních letech se rychle zvyšuje množství volných radikálů v našem těle. Kde se berou? Jak vznikají?

 

K běžným vlivům, které tu byly vždycky, jako je sluneční a kosmické záření přibyla spousta nových zdrojů: - zesílené záření v ozonové díře, chemické reakce, užívání drog, kouření cigaret i pasivní(!), toxiny (jedy), chemizace zemědělství, těžké kovy, smog, konzumace alkoholu, psychický stres, chemie v potravinách a také vznikají v průběhu choroby a při užívání chemických léků...

 

Jak vidíte, některé ovlivnit můžeme, ale řadu z nich ovlivnit nemůžeme:

pro představu: vykouření jedné cigarety vygeneruje 10 na 16 volných radikálů. To je takovéto číslo - 10 000 000 000 000 000

Je proto životně důležité se před volnými radikály chránit pomocí antioxidantů, jinak nadbytek volných radikálů "rozstřílí" miliardy našich buněk.

Antioxidanty získáváme opět (jak jinak) ze syrové rostlinné stravy a je možné je také doplnit potravinovými doplňky.

Jak však zjistím, zda mám antioxidantů dostatek či nedostatek?

Dnes již existuje přístroj zvaný biofotonický skener, který dokáže přesně změřit, jak na tom jsme. Tento přístroj byl oceněn prestižní cenou American Business Award a pracuje na principu Ramanovy spektroskopie, za jejíž objev byla Ramanovi udělena Nobelova cena. Výsledky více než 5 000 000 měření po celém světě ukazují, že "přírodní" lidé jsou na tom lépe, zatímco lidé, kteří přijali naši kulturu stravování, jsou na tom velmi špatně. 

Tento přístroj také jasně ukáže, zda potravinové doplňky, které jíme, účinkují, nebo ne. Jinými slovy, zda jsou kvalitní, nebo zda jenom vyhazujeme peníze.

 

Nářadí našich dělníků:

Z minulosti víme, že nedostatek vitamínů nám může způsobit strašné nemoci a smrt. Všichni jsme slyšeli o nemoci námořníků zvané kurděje (neboli skorbut), nebo o chorobě beri-beri, na kterou zemřeli tisíce lidí. Tyto nemoci byly způsobeny absencí vitamínu C a B ve stravě.  Absence vitamínu D zase způsobovala křivici, která mrzačila děti. 

Dnes již tyto nemoci známe jenom z knížek, ale nedostatek vitamínů trpíme v civilizované společnosti všichni, což způsobuje také řadu nemocí, avšak ne s tak zřetelnými a rychlými důsledky, což vede k jejich přehlížení. Přehlížíme to, protože nás to nebolí. Když to však začne bolet. Je to vážné, nebo je již pozdě. 

Co se děje při nedostatku vitamínů? 

Laicky řečeno, vitamíny jsou "nářadí" našich "dělníků" enzymů. Bez tohoto "nářadí" enzymy zmateně pobíhají po "stavbě" (v našem těle) a nemohou řádně zpracovat materiál (naši potravu).

Jídlo tak buď projde nevyužité naším trávicím traktem, nebo je zpracováno jen částečně a usadí se ve formě tukových zásob v těle. Avšak naše buˇnky hladoví, trpí a naříkají,...a nás bolí hlava, máme průjmy, dostáváme křeče, nemáme chuť k jídlu, nemůžeme se soustředit, trpíme záněty, depresemi, olupováním kůže, anémií, bolestmi svalů, nespavostí, suchou pokožkou, šeroslepostí, měknutím kostí, poškozením jater...

 

Kanadský biochemik, lékař a a psychiatr, doktor Abraham Hoffer zkoumal vliv vitamínů na naše zdraví. Pracoval s Billem WILLIAMSEM, ZAKLADATELEM ANONYMNÍCH ALKOHOLIKŮ a stali se z nich dobří přátelé. Bill trpěl vážnými depresemi a Abram mu navrhnul, aby začal brát niancin (vitamín B3) doporučil mu dávku 3 000mg denně a během několika týdnů zmizely, jak deprese, tak chronická únava, které jej trápily po celá léta.

Bill na základě své zkušenosti začal doporučovat niacin alkoholikům, kteří většinou také trpí depresemi. Uvidíme, jestli to pomůže vašim depresím, kvůli kterým pijete. Stala se zajímavá věc,- většina z těch, kteří zkusili niacin užívat, se zbavila úzkosti, napětí a deprese. 

(žel, přes všechny pozitivní výsledky to tradiční lékaři odmítli a hovoří o riziku předávkování vitamíny - na které ještě nikdo neumřel...(na rozdíl od sebevražd z depresí)

 

I vitamíny musí být "živé", bioaktivní, jinak neplní svoji funkci. Tepelnou nebo chemickou úpravou potravin však řadu vitamínů zabíjíme, stejně jako enzymy a chemické vitamíny živé nejsou.

 

Týmoví hráči

Vitamíny samy o sobě však nestačí. Mít motorovou pilu a nemít k ní benzín nebo řetěz nám moc nepomůže. Mít nastřelovačku hřebíků a nemít hřebíky je také k ničemu. 

A stejně tak potřebujeme k vitamínům i minerály, které jsou dalšími pracovními nástroji pro naše dělníky - enzymy.

Vitamíny a minerály jsou na sobě závislé. Vitamíny skupiny B se vstřebávají pouze za přítomnosti fosforu. Zinek podporuje uvolňování vitamínu A ze zásoby v játrech, vápník se vstřebá pouze tehdy, když mu v tom pomůže vitamín D a když je ve správném poměru s hladinou fosforu, železo, když mu pomůže vitamín C atd., atp

Minerály také pomáhají udržovat naše vnitřní ph v rovnováze (snižují překyselení)

 

A ještě jeden bonbonek navrch: Když máme dostatek vitamínů a minerálů a tvorba inzulínu je vyrovnaná (nejezdíme na horské dráze), tělo začne odbourávat tuky v místech, kde je samo před tím ukládalo.

Abychom se dožili vysokého věku v plné síle a zdraví, potřebujeme: a/ dostatečný přísun živých enzymů v potravě

b/dostatečný přísun antioxidantů

c/dostatečný přísun minerálů, živých, přírodních vitamínů a dalších rostlinných složek.

 

je pro mnoho lidí důležité nejprve detoxikovat organismus. A teprve potom přijde zlepšení. Upozornění: příliš jedy zamořený organismus má často problémy vstřebat tyto životně důležité látky, proto

 

Švýcarské hodinky

Jak dlouho pojede motor, kterému se dostane do ložisek písek? A jak dlouho budete dobře žít a fungovat vy, když přestanete odnášet odpadky ze své domácnosti?

Naše tělo je mnohem jemnější mechanismus, než švýcarské hodinky. Jak dlouho bude dobře fumgovat, když bude zanesené jedy a odpadky?

Mudr. Ernst Schneider ve své knize „Zdraví je základem životního štěstí“ říká, že „Léčit znamená čistit“. Abychom žili dlouho, potřebujeme pravidelně, nejlépe 2x ročně, provést celkovou očistu těla (vynést odpadky). Existují různé očistné kúry, (jablečná, hroznová apod.) Dnes tomu říká detoxikace. Je to jako vyčistit a promazat stroj, aby zase dobře běžel.  Děláme to pro naše silniční miláčky – udělejme to také pro naše tělo a odvděčí se nám spolehlivým fungování a dlouhou výdrží.

 

Neviditelná armáda

Při našem zkonstruování jsme byli vybaveni neuvěřitelně silnou armádou na obranu našeho těla. Tato armáda je tak silná, že si dokáže poradit takřka se vším. Je to náš imunitní systém. Každý den vzniká v tomto systému 10 miliard nových bílých krvinek, které bojují s nemocemi a i ony využívají řadu enzymů k likvidaci nebezpečných bakterií, virů a toxinů. Imunita je to, co nás drží při životě.

Válka mezi choroboplodnými zárodky a bílými krvinkami probíhá v našem těle prakticky nepřetržitě. Každou sekundu bojuje naše tělo o život. Když je naše armáda dobře živená a silná, vyhrává hravě a bez problémů. Ani o tom nevíme.

Pokud jsme nemocní, pak je to pro to, že náš imunitní systém přetěžujeme, oslabujeme a ničíme. Pak naše hladová a vysílená armáda prohrává.

Co oslabuje náš imunitní systém? Je to stále stejné:

- překyselení organismu, příliš mnoho cukru ve stravě, nadbytek tuku (to vše = naše armáda je „ospalá- doslova paralyzovaná)

- Zamořování organismu toxiny z potravin, léků a špatného trávení, které musí imunitní systém z těla odstraňovat.

- Nedostatek antioxidantů, vitamínů, fytonutrientů a minerálů blokuje schopnost buněk rozeznat nepřítele – buňky se stávají „slepé“ vůči cizorodým látkám. Obrana organismu pak jede „naslepo“ (že by tady byl původ nemocí selhání imunitního systému?).

 

A je to něco velmi zajímavého, co bylo objeveno již dávno, co však většina lidí neví. Pokud sníme uvařené, usmažené nebo jinak upravené jídlo, v našem imunitním systému nastane poplach: „pozor, tělo bylo napadeno cizím organismem!“ -  a naše krev se dostane do stavu leukocytozy. Všechny bílé krvinky jsou v pohotovosti a chystají se k boji. Jak to? Tělo nepozná, že to, co jsme snědli je potravina!

Již v roce 1930 švýcarský doktor Paul Kouchakoff prokázal, že se to děje vždy, když je vařeného jídla více než 51%. Zvláštní také je, že pokud je minimálně 51% jídla syrová strava, nebudeme mít leukocytozu = nedojde k žádné reakci bílých krvinek, nebude žádný poplach imunitního systému.

Pokud tedy je v naší stravě jen málo ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, klíčků, rostlin a bylin, soustavně přetěžujeme náš imunitní systém falešnými poplachy.

Pokud vytvoříme dobré podmínky pero fungování našich buněk, restartuje se i náš imunitní systém.

Když jsem sám začal před lety aplikovat zde uvedené rady, přestal jsem být nemocný.

Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou je potřeba vědět, je tato: Naše tělo má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Když vyživíme tělo – nebo-li dáme mu vše, co opravdu potřebuje – umožníme mu, aby se samo vyléčilo. A ono se samo spraví.